Minulý týden ve čtvrtek, tedy 15. března roku 2001, se uskutečnil v LD v Blovicích třetí koncert KPH. Byl svým způsobem ojedinělý. Účinkovali zde studenti Konzervatoře a Ladičské školy J. Deyla pro zrakově postiženou mládež v Praze. O této střední škole jsem psala v minulých BN.
Koncert zahájil prof. Balcar a pohovořil krátce o této škole. Poté jsme se již mohli zaposlouchat do tónů kouzelné paní Hudby. Jako první vystoupil klavírista Jan Kunc, v jehož podání jsme mohli slyšet 1. a 3. větu Italského koncertu J.S.Bacha. Interpret oslnil bravurní prstovou technikou. Když se řekne variace představíme si něco jako obměny. Těch se zhostila Šárka Uhlířová a sálem Lidového domu zněly tóny klarinetu od C.M. von Webera. Jako kontrast působila kytara Martina Trefného, který zahrál Arabesku od A. Figlesia a skladbu Paráda od N. Koškina. Variace pro flétnu a klavír si vybrala Petra Chourová a složil je O. Mácha. Ty vystřídal G. Gerschwin a tři preludia pro klavír v podání Petra Pařízka. Jemné tony opět vystřídala klarinetistka Šárka Uhlířová, která si připravila Šeherezádu od Ch.Renarda. Závěrečné číslo tohoto velmi pěkného večera patřilo opět flétnistce Petře Chourové, která přednesla 1. větu z koncertu G dur W.A. Mozarta. Na klavír sólisty doprovázela prof. Kolková.
Dle mého názoru byl koncert stejně jako ty předešlé velmi zdařilý. Mým cílem bylo dokázat tzv. "zdravé veřejnosti", že i handikepovaní interpreti jsou rovnocenní těm "zdravým". Jsem jedna z nich, mnozí mne znají ze ZUŠ a koncertů Z vlastních zdrojů. Jen mne mrzí, že jsem zde neviděla ty, kteří hudbu studují na ZUŠ, tedy děti a mládež. Zamysleme se tedy nad otázkou, zda mají děti zájem o tzv. vážnou hudbu. Třeba tu zazněl právě jejich nástroj. Je to tedy otázka k zamyšlení nejen pro děti, ale i pro jejich rodiče.
Monika Kyselová
Psáno pro Blovické noviny 23.března 2001
Program koncertu.